Welfare v chovu králíků a ekonomika provozu

Chov králíků zejména pro maso je zajímavý zejména kvůli vysoké reprodukční schopnosti, relativní nenáročnosti většiny plemen jak na krmivo, tak i na prostor a samotnou péči chovatele.

U klasických menších chovů i nadále samozřejmě stále platí, že vchod do králíkárny by měl být vždy umístěn na jihovýchod, odkud obvykle nehrozí ani ostrý sluneční svit, ani prudký vítr a dále že králíci potřebuj zejména sucho, čerstvý vzduch a klid, aby se mohli v klidu rozmnožovat.

Pokud jde o klecové chovy, například podle stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin (ESFA, 2020) lze welfare králíků hodnotit podle prostoru na jedince, možností sociální interakce a zdravotních hledisek.

1. Bicelulární klece (BI)
• Králíci jsou chováni v drátěných klecích o ploše 450–600 cm2 na kus (méně, než je plocha papíru o formátu A4). Welfare je nízké: jednak kvůli samotnému omezenému prostoru, dále kvůli absenci hraček a prvků obohacujících prostředí, například platformám. Drátěné podlahy ve srovnání s dalšími řešeními dále způsobují relativně často poranění tlapek. Pro toto řešení hovoří v podstatě jen nízké pořizovací náklady (cca 30–50 EUR/klec), proti pak vyšší náklady na léčiva (dermatomykózy, průjmy).
2. Konvenční dvouúčelové klece (DP)
• Větší klece o ploše cca 600–800 cm2 na kus jsou navržené pro dva účely: chov samic s mláďaty a výkrm mladých králíků. Materiál podlahy bývá kombinovaný (drátěný a pevný), občas i s obohacením (plastové rohože, hlodací tyčinky). Welfare bývá hodnocený jako střední (5–7 % výskytu abnormálního chování versus 15 % u bicelulárních klecí). Pořizovací náklady na klec jsou střední (cca 60–100 EUR/klec).
3. Klece splňující doporučení World rabbit science association (WSRA)
• Králíci mají k dispozici jednak větší prostor, většinou kolem 750 cm2 na králíka, dále hračky, dřívka či hlodací tyčinky na okusování. Welfare je vyšší díky možnosti přirozeného chování / skákání, hry), dále zde bývá zaznamenána nižší prevalence chorob, a to zejména díky lepší hygieně. Pořizovací náklady na tyto klece jsou sice vyšší (cca 80–120 EUR/klec), ale vykazují dlouhodobě nižší náklady na léčiva (0,05 EUR/kg živé váhy versus 0,12 EUR/kg.
4. Výběhy
• Volný výběh nebo polovenkovní systémy s přístupem k pastvě bývají z hlediska welfare hodnoceny nejlépe, pokud je samozřejmě odpovídajícím způsobem vyřešena otázka predátorů. Náklady na pořízení bývají ale vysoké (cca 500–1000 EUR na malou farmu), což může limitovat jejich nasazení.
5. Kombinované systémy
• Volný výběh nebo polovenkovní systémy s přístupem k pastvě bývají z hlediska welfare hodnoceny nejlépe, pokud je samozřejmě odpovídajícím způsobem vyřešena otázka predátorů. Náklady na pořízení bývají ale vysoké (cca 500–1000 EUR na malou farmu), což může limitovat jejich nasazení.

Ekonomické srovnání

Bicelulární klece jsou z hlediska produktivity na plochu cca o 10 % efektivnější, ale maso z WSRA chovů má vyšší kvalitu zejména kvůli nižšímu stresu. Použití WSEA klecí dále snižuje náklady na krmivo (0,99 EUR/kg živé váhy versus 0,12 EUR/kg u bicelulárních klecí) a rovněž představuje významnou úsporu (cca o 58 %) nákladů na léčiva. Lze proto říci, že WRSA klece jsou ve srovnání s konvenčními klecemi ekonomicky konkurenceschopné a že současně nabízejí lepší welfare, a to zejména u menších farem (50–100 samic).